Charakter dřeva podle druhu

04.02.2013 16:01

Tvrdá dřeva

Listnaté stromy

  • habr - z našich původních listnatých dřevin je nejtvrdší, v suchu velmi stálý, ale nesnáší vlhkost a ve venkovních podmínkách oproti jiným tvrdým dřevům extrémně rychle degraduje; používá se k výrobě násad, nástrojů, hudebních nástrojů, dříve na vačkové hřídele, palečná a ozubená kola ve mlýnech, habrové dřevo je vynikající palivo s výhřevností o 40% vyšší než smrk, ale vzhledem k ostatním kvalitám a bezkonkurenčním vlastnostem je jeho pálení neekonomické
  • babyka - jedno z našich nejtvrdších dřev, velmi vhodné k soustružení, ale málo dostupné (babyky u nás nejsou z důvodu preference vápenitého podloží příliš rozšířené a zároveň patří i k menším stromům, takže dávají méně dřevní hmoty)
  • dub letní - tvrdé, snáší sucho i vodu, z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti, při dlouhodobém potopení pod vodou zkamení, odolné vůči škůdcům, výroba konstrukcí, sudů (především na víno), pražců, dříve nábytek, kola a z kůry se získávalo tříslo pro koželužství
  • buk lesní - tvrdé dřevo, oproti dubu ale špatně snáší vlhkost a střídání vlhka se suchem, takže nevyniká trvanlivostí; je pevné, méně pružné, dobře se obrábí, používá se k výrobě dýh, překližek, dříve na ohýbané židle , velmi vhodné k topení, výrobě dřevěného uhlí; chuťově neutrální, používané v potravinářství (dřívka k nanukům, vařečky a pod.), buk je možné použít k uzení, společně s habrem patří k našim nejvýhřevnějším dřevům
  • jilm - tvrdé těžké trvanlivé dřevo, pevné, neštípe se a dobře se ohýbá; dnes není příliš používané kvůli špatné dostupnosti , dříve bylo používané podobně jako dubové dřevo, hlavně k výrobě nábytku (především ohýbaného a dýhového.
  • trnovník akát - tvrdé houževnaté dřevo často s výraznou kresbou, používá se k výrobě násad, topůrek; důležitá je správná příprava před zpracováním - dřevo má tendenci při rychlejším sušení praskat, v současnosti je lépe dostupný než dříve, neboť je jako invazivní dřevina velkoplošně kácen
  • jasan - z našich dřev je nejpružnější, zároveň tvrdé a houževnaté; v nábytkářství hlavně obklady a dýhy (především pro barvu a kresbu) vhodné pro výrobu násad, topůrek, madel, tělocvičného nářadí, hokejek, baseballových pálek, hudebních nástrojů, dříve používané na lyže a saně
  • javor - jedno z našich nejsvětlejších dřev, relativně tvrdé, vhodné k obrábění, soustružení, řezbářství; používá se k výrobě hudebních nástrojů (strunných i na části klavírů) a parket
  • platan - pevné středně tvrdé a těžké dřevo, pro exteriéry ale málo trvanlivé, používá se v nábytkářství, k výrobě papíru, podlah, hraček a výroby dýh ze světlé běli, která má uplatnění v intarzii.
  • kaštanovník (jedlý kaštan) - husté kvalitní dřevo používané na výrobu trámů a sudů, výhřevné, vhodné k uzení
  • ořech (ořešák královský, ) - tvrdé dřevo s typickou kresbou, poměrně ceněné, používané na obklady a dýhy, dobře se opracovává
  • ořešák (ořešák černý) - podobné vlastnosti jako ořech, kvůli esteticky působivé kontrastní kresbě dosahuje na světových trzích vysokých cen, používá se k výrobě dýh

Ovocné listnáče

  • hrušeň - tvrdé houževnaté dřevo, je pevné, nebortí se, velmi vhodné k soustružení, dřevořezbám, hudební nástroje, používalo se k výrobě dřevěných závitů (svěráky, lisy), geometrických pomůcek a v xylografii, hrušeň lze použít i k uzení, ale vzhledem ke kvalitě dřeva a široké využitelnosti je to neekonomické
  • jabloň - vzhledově podobné třešni a hrušni, tvrdé dřevo, ale dobře se zpracovává, vhodné k soustružení, používá se k výrobě golfových holí, ale i k uzení a pálení v krbech
  • třešeň - tvrdé, pevné, houževnaté dřevo, které je ale podobně jako švestka náročnější na sušení; používá se k výrobě dekorativních předmětů, v uměleckém truhlářství, vhodné i k soustružení, oproti višni je méně vhodná k uzení kvůli vyššímu obsahu pryskyřice
  • višeň - podobné vlastnosti jako švestka a třešeň, velmi vhodné k uzení
  • švestka - velmi tvrdé dřevo, které se však obtížně připravuje ke zpracování, protože má tendenci praskat a kroutit se; používané k restaurátorským pracím, výrobě dekoračních předmětů, vhodné k soustružení, ale i uzení
  • meruňka - není příliš vhodná k opracování, protože se bortí a praská, dřevo je použitelné k uzení, ale jen s výhradami, neboť obsahuje vyšší podíl pryskyřice, vhodné je jako palivo
  • broskvoň - podobný charakter jako meruňka, včetně použitelnosti k uzení

Listnaté keře

  • zimolez obecný - velmi tvrdé dřevo, které patří k nejhouževnatějším, nejhustším a nejtěžším (900 kg/m³) domácím dřevinám; průmyslové využití dnes neexistuje, protože zimolezového dřeva je nedostatek (keř, tenké kmínky, pomalu roste), dříve se z něj vyráběly dřevěné hřeby, brda ke tkalcovským stavům, troubele k dýmkám, používal se i k drobnému soustružen
  • zimostráz - velmi těžké, tvrdé a homogenní dřevo, používané pro účely xylografie, vykládání, intarzie, flétny, rukojeti pravítka, sošky
  • jeřáb - těžké tvrdé dřevo, využívá se k výrobě fléten, dříve podobně jako zimolez: dřevěné hřeby, tkalcovské člunky, šrouby, válce mandlů, řeznické špalky
  • Jehličnany
  • tis červený - nejhustší dřevo ze všech našich stromů, zároveň náš nejtvrdší jehličnan, ale již prakticky nedostupný, dřevo bylo v minulosti vysoce ceněné jako materiál ideální k výrobě luků (z toho důvodu a kvůli otravám dobytka byly vzrostlé tisy téměř vyhubeny), příležitostně se tisové dřevo používalo k výrobě pravítek, nebo luxusního nábytku; obsah jedu zvyšuje odolnost proti škůdcům
  • modřín - náš nejtvrdší běžně dostupný jehličnan, používá se na výrobu šindelů, schodišť, zábradlí, obkladů a na nábytek, celkově má podobné využití jako borovice, ale snáze se obrábí; dříve používán k výrobě vodovodních potrubí.
  • borovice - patří k našim tvrdším jehličnanům, přesto je dřevo relativně měkké, ale odolné; oblíbené v nábytkářství pro svůj odstín, používané na okna, dveře, trámy, pražce; obrábění komplikuje vysoký obsah pryskyřice
  • jalovec - uzení (především v závěru procesu pro aroma.

 

Měkká dřeva

Listnaté stromy

  • topol - měkké řídké dřevo (topol velmi rychle roste), porézní, čerstvé obsahuje mnoho vody, suché dobře saje, využití není široké, dnes při výrobě dýhy, překližek, zápalek, celulózy, dříve k výrobě dlabaných okřinů a dřeváků
  • osika - měkké dřevo, po vyschnutí lehké, v obráběcích strojích se netřepí, takže se využívá k výrobě zápalek, tenké proužky pak v košíkářství
  • lípa - měkké, ale poměrně pevné dřevo oblíbené v řezbářství, náchylné k napadení červotočem[10], dříve se lipové dřevo hojně používalo v modelářství a trvanlivé lýko k výrobě pletiv (dnes ho nahradil plast)
  • olše - vlastnostmi a využitím se blíží lípě, je typické výraznější barvou, dříve se používalo k výrobě nádobí (mísy, necky, okříny), trvanlivé pod vodou, po delší době pod vodou zčerná a zkamení, olši je možné použít k uzení
  • bříza - dřevo s nízkou odolností proti vlhkosti a změnám počasí, snadno se ale suší i ve větších průměrech, takže je používané pro soustružení uměleckých a domácích předmětů (kořenky, ozdobné vázy apod.), dříve výroba košťat (větvičky), velmi vhodné je k topení, hoří i syrové
  • vrba - měkké dřevo, které nemá valného využití, dříve se používalo tam, kde nebyly vysoké nároky na pevnost a tvrdost (dlabané nádoby, násady lehčího nářadí apod.), tradičně se vrbové pruty používají k pletení pomlázek, dříve hlavně k výrobě košíků a košťat čarodějnic
  • líska obecná - měkké pružné dřevo, dnes bez průmyslového využití, dříve se používaly především pařezové výmladky (pruty) jako pletiva k výplni příhrad, k pletení plotů, v košíkářství, ke krytí selských stavení, polních stodol a k trestání dětí
  • kaštan - dřevo charakterem podobné dubu, ale měkčí, vhodné k soustružení, používá se ke konstrukcím schodišť, výrobě sudů na víno, kuchyňských nástrojů, rakví a pro venkovní účely

Jehličnany

  • smrk - měkké, ale relativně pevné a pružné dřevo, které dnes patří k nejdostupnějším a široce používaným v tesařství i truhlářství; používá se i na výdřevy v dolech, k výrobě papíru, dřevité vlny, buničiny, některých hudebních nástrojů, hlavně houslí, tzv. rezonanční smrk (tj.dřevo, které na smrcích narůstá po 120 věku a splňuje řadu přísných podmínek: pochází ze smrků z horských a podhorských oblastí, které stojí v centru lesa, nikoli u kraje, nejlépe na severním svahu, dřevo neobsahuje suky a letokruhy jsou pravidelné a husté, maximálně 2,5 mm), náchylné k napadení červotočem
  • jedle - dříve používané k výrobě nábytku, lodní stožáry, čluny, dnes špatně dostupné (vlivem exhalací klesl podíl v lesích z 15% na 1%, ze 16 největších jedlí uváděných J. E. Chadtem roku 1913 již neexistuje žádná)
  • jinan - v Českých zemích se pěstuje jen krátce pro okrasné účely, širší průmyslové využití nemá, dřevo je ale měkké, snadno se obrábí a v menší míře se zpracovává na dýhy a obklady