Kámen  pro zahradu

Když se řekne kámen v zahradě, většina lidí si představí skalku. Menší kamínky, naskládané k sobě, prosypané zeminou a porostlé rostlinkami, jak je byli a mnohdy jsou zvyklí vídat v předzahrádkách domů. Určitě si vzpomínáte, že takovou skalku někdo ze známých doma měl. Líbila se vám? A líbí se vám i dnes? Co kdybychom se porozhlédli v přírodě, v lesích, u jezer a skal a nechali se inspirovat krásou kamene znovu? Zapomeňme na chvilku na kamínky ve skalce, po kterých se nedalo ani chodit, jak byly vratké a malé. Nemusí to být vždycky tak. Použití kamenů v zahradě a v krajině je mnohostranné a velmi pestré. Kameny jsou krásné a vyzařují svoji staletou, pevnou a neochvějnou atmosféru. Kameny můžeme použít jako nášlapy, vyskládat z nich terasu, schodky, malé lemovací  zídky, zákoutí pro posezení, kamenné lavičky, cestičky, nebo třeba použít velké ploché kameny k obložení bazénu.

Od malých kamínků, kterými lemujeme záhonky, se teď přenesme k představě opravdu velkého kamene – tuna, dvě, tři? Několik metrů? Vše je dovoleno. Z takových kamenů můžeme v zahradě vytvořit opravdu netypický a jedinečný prvek. Pokud budeme takový přírodní prvek v zahradě plánovat, měli bychom dodržet několik pravidel, aby kámen vypadal tak přirozeně a kouzelně, jako jsme ho viděli v lese či u jezera. Kameny, které chceme použít, by měly pocházet nedalekého okolí domu, aby působil domácky a samozřejmě a návštěvník přicházející do zahrady neměl pocit, že se náhle objevil na jiném konci světa. Pokud lom v okolí není, vyplatí se hledat i v jiných lomech, podobný kámen se najít určitě podaří. Musí totiž vypadat, jako by na zahradě byl odjakživa. S trochou nadsázky lze říci, že pokud si kamene, byť dva metry vysokého, ve výsadbě skoro nevšimnete, je umístěn a vybrán správně. Menší kameny si můžete dnes již koupit v některých zahradnictvích, o něco dobrodružnější a zajímavější je se vypravit se do lomu a kámen si vybrat přímo na míru. Velké kameny jinde než v lomu neseženete, a přímo na místě si můžete domluvit i dopravu a usazení kamene. Při výběru kamenů pak dbejte na to, aby neměly příliš ostré hrany (pokud to není záměr) a byly spíše oblé, jakoby obroušené vodou a větrem. Kameny vybírejte podle toho, kam na zahradu jste je naplánovali, aby splňovaly správnou velikost a zhruba tvar.

Pokud se vám podařilo vybrat ten pravý  kámen,...

...usaďte ho s pomocí stroje do země. Kameny vždy usazujeme o něco hlouběji, aby to vypadalo, jako že ze zemně rostou. Jen tak volně položený kámen vypadá jako zboží ve stavebninách připravené na odvoz a ne jako staletá  pevná skála. Navíc, pokud se ve svahu nad ním usazují další kameny jako ve skalce, mohl by časem se svahu vypadnout a skalka by se sesunula.

K vybudování skalky musíme přistupovat opravdu pečlivě. Kameny usazujeme jeden po druhém tak, jak bychom je pravděpodobně našli pod skálou v suti - na ležato a těžší stranou dolů. Žádný kámen sám o sobě nestojí na špičce a kameny postavené na stojato a na užší základně nevypadají přirozeně. Toto tvrzení neplatí snad jen pro čedič a břidlici, ale opět doporučuji použít jen tam, kde se hornina nachází jako původní. Není navíc jednoduché postavit skalku tímto způsobem tak, aby nevznikl kýč. Možná se k těmto pravidlům hodí ještě malé doporučení. Malé kameny z potoka se na skalku opravdu nehodí. Pokud nám jde o dojem skalnaté půdy, je potřeba využít kameny velké, takže i ty menší budete velmi pravděpodobně nosit minimálně ve dvou, abyste s nimi mohli pohnout. A ty větší vám pomůže usadit stroj. Pokud chcete dát kamenům v zahradě vyniknout, počítejte s kameny okolo 1-2 tun a ty menší pak pouze na doplnění.

Dnes velmi rozšířená betonová dlažba má svá opodstatnění a výhody. Necitlivým použitím se však její kouzlo ztrácí. Jednoduše řečeno, nehodí se všude. Neměli bychom proto zapomínat na klasické žulové kostky, kamenné obrubníky a na dlažbu z lámaného kamene. Spáry mohou být zality betonem, vysypané pískem nebo třeba osety travou či osázeny nízkými trvalkami. Funkci plní kamenná dlažba stejně jako beton, může však být působivější. Vše se jako ostatně vždy odvíjí od místa, kde zahradu a dlažbu budujeme, typu a stylu domu a také vkusu majitele.

Skládání terásek, chodníčků a zídek pak záleží na plánu vaší zahrady. Zásady jsou stejné – pokud chceme použít přírodní kámen, měl by být domácí. Opracované kameny, tvarově či barevně laděné, se pak k celkové zahradě musí hodit.  Šlapáky z kamenů, které nejsou opracované, by měly být velikostně adekvátní, aby se na ně dalo pohodlně šlápnout a neviklaly se. Nejlépe je zapustit je do země. Pozor potom na nášlapnou stranu, měla by být pokud možno rovná. Protože výběr takových kamenů i jejich usazení je náročné, doporučuji zvolit kámen opracovaný.

Kámen se skládá buď do betonu, nebo jen  „na sucho“,  na směs písku a zeminy. Do takové zídky se pak dají vysadit skalničky a drobné keře. Velice zajímavě působí kombinace kamenné zídky se dřevem, kdy občas místo kamenů svisle a vodorovně přidáme impregnovaný trám. Působivé je i obestavění velkých okrasných kamenů zídkou, kdy to vypadá, jako by kámen ze zídky rostl. Tyto kameny pak mohou sloužit i jako přirozené stupně nebo schody a tvořit pěšinu skalkou ve svahu. Opět Je tu možné a často i vhodné „změkčit“ kámen stupni či schody ze dřeva. Například akátové dřevo nehnije a dá se jako schod dobře použít. Stačí opracovat trámek a po uložení jej na obou stranách provrtat. Dírami do země zarazíme ocelovou kulatinu a schod je usazen. Tyto schody jsou často k vidění v krajinářských úpravách, jsou účelně a plnohodnotné a v terénu působí nenásilně.

Stejně jako kámen, i dřevo...

...je materiál přírodní, původní a krásný. Využít ho můžeme v mnoha podobách – od obrovských kmenů, starých trámů, prken a polínek až po štěpky. Dřevěné lavičky, lávky přes potůčky nebo terásky, to je využití klasické. Z kmenů lze vytvořit obrubníky záhonků, nebo je jen tak položte někam do kouta a nechte porůst mechem. Anebo si ze starých trámů či pražců vystavějte zídku. Nejnižší trám nezapomeňte zapustit trochu do země, stejně jako když ukládáte kámen. Z kulatin můžeme vystavět třeba palisádu, kterou ohraničíme bazén, kousek jezírka nebo pískoviště. Jako neotřelý a dobrý nápad mohu také doporučit jakousi dlažbu ze dřeva. Na štěrkové lože vyskládáme dřevěné špalky zhruba 30-40cm vysoké a mezery obsypeme štěrkem. Vrchní třetinu pak můžeme dosypat dřevěnými štěpky. Další možnost nabízejí opět železniční pražce nebo akátové trámy. Ty na ležato umísťujeme na lože ze štěrku jako dlažbu a spáry vysypeme pískem nebo zatravníme. Sestavit tak můžeme celou terasu nebo třeba jen přístupový chodník k jezírku.